Jako vždy, reportáž, jak jsme si užili. Účastníci: Gurf, Milisent, Gurfinka, Rony, Thrody, Bobulák a Bobule
Srazili jsme se už v pátek v podvečer ve Veselí. Následoval přesun do campu - hehe, Ford Ka a 7 lidí uvnitř .
Po zabydlení si Rony s Throdym odskočili kamsi na romantickou procházku a tak nás zbylo v campu 5. Protože počasí s námi nemělo slitování a foukal takový vítr, že na rozdělávání ohně to moc nebylo, naskákali jsme do mounta a přesunuli se do Třeboně. Podvečerní procházka ke Schwarzenbergské hrobce byla nádherná. Pak jsme se pocourali po náměstí v Třeboni a poseděli u mňam mňam večeře. No, pak už jen přesun zpátky do campu a my s Bobulkou jsme pokračovali k domovu.
Ráno ten budík...ach jo, sobota a vstávat v 6, katastrofa. Bobulka navařila kafíčko a čaj do termosek, pro kempaře jsme udělali kopici toustů, naložili kola a hurá za ostatními do Vlkova. Po vydatné snídani jsem Gurfa, Gurfinku a Throdyho odvezl do Veselí k půjčovně mountů a společně s ostatními jsme se vydali čekat na vlak (1), ve kterém už cestovali ti tři. Cesta vlakem proběhla bez větších komplikací. Před desátou už jsme seděli kousek za Majdalenou v občerstvení(2) a nabírali energii.
Prohlídli jsme si jeden z nejnebezpečnějších jezů na Lužnici - Pilař(3). Jeho nebezpečnost se potvrdila - nebezpečí sice hrozilo Gurfovi celou cestu, ale první náznaky nebezpečí(4) byly právě u Pilaře.
No a pak už jsme šlapali a šlapali. Krásná a pohodová cesta mezi lesy a rybníky. U Velkého jezera byl první odpočinek a Gurf se kochal(5). To v Praze nemají, no... Holky si odskočily a Gurf zažil, coby milovník hub(6), další šok. Tu radost bych vám přál zažít.
A šlapalo se dál. Trošku jsme si zajeli a zkoukli Rozvodí. Důmyslní ti naši předkové byli, jen co je pravda. O pár kilometrů dál se nedalo nezastavit. Prostě romantika. Takže jsme vyhlásili odpočinek a jali se užívat. Rony s Throdym(8) tu romantiku pojali jak se patří. Bobule si dala s Gurfem duel, ale znáte to - horďák - férovka nožem proti bedle(7). Což ale neměl dělat. Doposud tolerantní Milisent se přidala k Bobuli a ingame slíbené šiškování taurena(9) bylo na světě. No, srandy kopice. Až nás to vysílilo. Nabrali jsme tedy sílu od statného dubu(11), pohráli na schovku(12), a s pomyšlením, jaké by to bylo hezké, kdyby tak ten baráček tady byl náš(10), jsme vyrazili dál. Jeli jsme okolo Nové řeky a Gurf nestačil sbírat. Ten šťastnej výraz(13) mluví za všechno.
Zastavili jsme se u pomníčku Emy Destinové(14) a hurá do nedaleké restaurace ne oběd. Po výborném obídku a rozhodnutí pro kratší trasu 35 km jsme se vydali na další cestu. A začínalo bolet to, jak se tam sedí... Výtopna Rožmberka(16) nás opět přesvědčila o moudrosti našich předků a při pohledu na vodoznak(15) jsme si uvědomili, jaký ta malá říčka, okolo které jsme se celou dobu motali, může být taky živel.
Za Rožmberkem jsme maloučko sjeli z cesty. Nevíme, jestli si někdo přemaloval značky tak, aby vedly okolo jeho restaurace, ale v každém případě vedla červená jinam, než kudy jsme chtěli jet. Tak jsme se vydali zpět a bez značek. Hehe, po cestě jsme našli důkaz(17), proč jsme bloudili. Až u rybníka jménem Potěšil nás potěšilo, že se zase značky objevily. A na to jsme se i napili(18). Minerálky, pochopitelně.
Zpátky do campu jsme dorazili okolo 19 hodiny. Sice původně měla být trasa 45 km, pak jsme to změnili na 35, ale výsledná vzdálenost byla 46, hehe. Inu, když se jede se mnou, nikdo neví... ani já... Takže mezi námi byli i tací, které to trošičku, ale opravdu jen trošičku zmohlo(19).
Otrlci Gurf, Gurfinka a Thrody se pak šli ještě kousek, asi 6 km projet do Veselí. Bylo třeba vrátit mounty... A tak ti nejotrlejší měli ten den za sebou krásnou 50 km trasu po Třeboňsku.
V neděli ráno, když jsme s Bobulkou přijeli v půl desáté se snídaní, byl venku jen Gurf(20). Ostatní ještě polehávali po předchozím dni. Nutno dodat, že zaslouženě.
Inu, nejen WoWem živ je člověk. A díky WoWu za nové přátele, se kterými nám bylo opět strašně fajn a na vás ostaní jsme moc vzpomínali. A věříme, že nás na takovýchto akcích bude přibývat.
No a kam příště? Uvidíme. Třeboňsko je veliké. A nebo že by Šumava? Třeba říčka Vydra a pěších 30? Nebo Bílá Strž ???
Edit: pomalu se začínám o Gurfa bát. Proslýchá se prý po Praze, že Vršovicemi se rozléhá nádherná vůně, podobná kombinaci hovězího (taurenního) a hub. Že by Mili něco vařila???
No,dámy a pánové moje zadnice a nohy mě v životě nebolely víc!
Ale jsem ráda že jsem těch 50 kiláku dala!(neberte to jako samochválu :D)
No prostě výlety s bobulákovcema doporučuji!
př:Máme super novinku!
Výlety s Bobulákovcema doporučeny Night Elfkou Gurfinkou!
_______________________________ Jen a jen balance :)
Není to sebechvála, byla jsi opravdu statečná, hlavně těch posledních 6 km do Veselí já už bych nezvládla, to si zasloužíte pochvalu všichni tři, ty, Thrody i Gurf.
Doufám, že příště nás bude víc, bylo to suprový
Chcem Bobulákovcom veľmi poďakovať za úžasný víkend. Za tie výborne snídaničky, kafíko, čajík, no proste luxus.
Ano, po sobote som bola vyšťavená, zničená, ubolená (to ako ma bolela zadna časť tela a kolená, vám radšej ani popisovať nebudem, stačí ked napíšem, že keď som sa posadila, musel mi Gurf pomáhať na nohy). Viz fotku č. 19.
Každopádne moja otázka znie: kedy ideme znovu? . Veď, čo bolí to prebolí .
Gurfi, bola si skvelá, mňa by po tych 46km, na bicykel nikto nedostal .
Me bolel zadek, svaly na zadech a z tech uzasnych riditek i pulka dlani.
Ale jinak v poho, v praci jsem si naridil relax
Mili jste take velmi slusne slusne odrovnali, tak jsem myslel, ze bude doma ted vice poslouchat... spletl jsem se... :D
Vikend se vydaril, jak v patek lehkou prochazkou po Třeboni, tak sobotnim ceskym Tour de France.
Sedel jsem na kole po x letech.Priroda, kterou jsme jeli byla prekrasna a nektere scenerie vypadali jak z dokumentu o Aljašce.Mala Gurfi to zvladla bez reci, takze ma muj obdiv a mam z ni radost.
Dekujeme vsem zucastnenym za prijemny a aktivne straveny vikend.
Stejne jako za to, ze nechali kravicku zit a neopekli si ji na siskach
Primo Bobulakum dekuji, troufam si rict, za jiz tradicni logistickou podporu.Kde by jsme bez nich byli...
Btw: Rony ode me dostala domaci ukol a prekvapive ho splnila
Ten strom se jmenuje Šácholan.
Co se tyce dalsi akce, tak nas laka ta Bílá Strž.Pripomina mi Slovenký ráj.
Doufam, ze se nas priste sejde o neco vice, byz to budou Alici
Jsem tam denně tatínku, ale kolem toho stromu už nechodím. Kdybych tam šla, tak nestihnu bus do Budějovic a kdybych nestihla bus v Budějovicích, tak nestihnu bus do Týna
Jinak Gurfiku, promiň, že jsem ti toho nezjistila víc :D
![[link]](/templates/offlike/images/jump-button.gif "Odkaz"){kind=small}
.
příště si beru krém. 
.
